Dvanáct vládců Tě sleduje. Ha.

Bílá

9. července 2018 v 17:01 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Seděl's kdesi pod hvězdami
Já ležela nehnutě
Pamatuji si jen něco
O souhvězdí Labutě

Bez myšlenek, jenom v tichu
Ač vzdálení, srdcem blíž
Celý vesmír hrál nám hymnu
Po spirále jdeme výš

Vzpomínky a princip lásky
Věčný jako Vesmír sám
Přijmout, co ve formě stínu
Jako Lilith postrádám

Chorál zazněl, už jsem Tvoje
"Teď jsi paní Zvlčelá,"
Přijímám Tě napříč časy
Dušička nám zmoudřela

~
 

Dvě Prchlivé

28. června 2018 v 18:38 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Pusu, co vplet jsem Ti do culíku
Víno, co piju Ti z pupíku
Přejíždím
Mezi ňadry kusem ledu
Kolem úst ještě trochu medu
Přidej mi…

~~~

Teorii lásky
Uvádíme do praxe
A víno je čím dál sladší

Víš, že času mám dost
A i když žiju věčně
To já jsem zas ta mladší

Tak nalej mi znova
Sem, do poháru tužeb
Než rozplynu se do prázdna

A víme už oba
Že teorie všeho
Je zřejmě trochu svérázná
~

Odpuštění

26. června 2018 v 18:35 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
"Špatná doba."
Špatný svět?
Jak tomu mám rozumět
Nemožnost být sama sebou
V rozletu a bez křídel
Schody z džemu, z povidel
Až do země za duhou
Jdeme jedna za druhou

Neodpustím
Neodpustíš
Neodpustíme

Ticho.
A pak řev
Na celý svět.
Jak tomu mám rozumět?

Špatná doba?
Ne, jsem správně
S hlavou vzhůru, nohy na dně
Usmívám se… víme
Jednou odpustíme

Až budem mít jednou vrásky
Odpustíme tomu, kdo seslal
prokletí mnoholásky
~
∞♥∞
 


Stačí mi, že existuješ

22. června 2018 v 16:31 | ~ KhaliaArt |  Výkřiky do světla
Stačí mi, že existuješ
Že tam někde jsi

Stačí mi vědomí, že umíš milovat
Že umíš žít

a vědomě dýchat

a že si taky někdy vzpomeneš

jaké to bylo, když jsi neexistoval

~

Amulet

22. června 2018 v 16:17 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Navazuje na píseň jiného ~

_________
~
Všechna bolest světa…
V domě v šeru sedí dáma
V Hierogathu dobře známá
Mlčky vlákna splétá

Obraz padá ze stěny
Když po Jensenovi se slehla zem
Jest roztříštěn jedním nárazem
Pro Ultrůdu zlý znamení

Tolik spolu byli let
Spráskla ruce, už věděla
Nebyla jsem jeho jediná
Odcizen byl amulet

Odložila svoji přízi
Už nepřijde… a co já sama
Pomsta přijde na Adama
To viděla ve své vizi

Dalších sto let beru na sebe
To je mé břemeno a trest
Milenec nevrátil se z cest
A dál jen zírala do nebe…

Závoj

21. června 2018 v 11:00 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Bílá je lilie
Bílá je růže
Bílá se nesmyje
ze srdce muže

Když je vše schované
v oparu z hvězd
podkovy kované
z kentauřích měst

Cinkají, volají
jen stůj a buď
odvážní konají
vypni svou hruď

Pošli ji po vodě
písničku z bílé
nenechej náhodě
to, co je milé

~

Hladící

18. června 2018 v 19:33 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Věnováno té, která ví. ♥

~~~
Jako by se
zastavil čas

Hlas země
předků

Je v nás

Tak vem zápisník
a piš
nebo kresli

Co všechno ti před náma nesli
to, co my musíme slýchat

Jako by se zastavil čas
Tak nezapomeň dýchat

Nechytíš do dlaní
Poslední vzdech
Jen slyšíš...

V čase novém
kde není spěch
Prosím
zůstaň s bohem

~

Hieros gamos

17. dubna 2018 v 12:09 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Dnes v noci ke mně připlul sen
Že sdílíme jeden nádech
Klečeli jsme v bílých šatech

A ve společném objetí
Obmotáni modrou stuhou
Ušils botu a já druhou

Táhli jsme pak spolu náklad
Na voze o osmi kolech
Každý sám byl ve svých bolech


***
Slunce a měsíc to viděli shora
A dávno už se smáli… ♥


Dnes v noci se mi zdálo...

3. února 2018 v 19:24 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Dnes v noci se mi zdálo…

O konci světa, o bouři
Vichr s deštěm omývali naše stezky
A temnou oblohu křižovaly blesky
V dálce mohutné pohoří

Dnes v noci se mi zdálo…

Jak migrovali jsme světem
Dva diktátoři byli v čele planety
V paláci tmy ničili lidem životy
Nesměli vidět, že kvetem

A Tys tam byl…

Ve věku mračen a zloby
Svítils pro ně
Zářils pro mě
Všude tíseň

Dala jsem Ti svoji knihu
A Tys měl o ní
A Tys měl pro mě
Napsat píseň

S papírem a tužkou v ruce
Ležel jsi na posteli
A já se jen dívala
A tak jsem zjistila
Že Tě navždy miluju
.

Vzkaz pro čloVěky (Poděkování) ~

19. ledna 2018 v 23:54 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
(Světlo a tma...
Ve světě, co nikdy nebyl černobílý,
jaký to kýč
Takže na co spoléhat, na anděly?
Ti jsou už pryč)

***
Brzy se uzavře chrám našich písmen
Pokud ses nenašel, víš aspoň, kdo jsem?

Jestli jsi nenašel odpověď na to,
jak poznat diamant, jak poznat bláto

Když nerozeznáš hvězdy a letadlo
- a moc dobře vím, proč mě to napadlo

Má tedy smysl táhnout to závaží
Co přiznat si, že tě tu nic nedrží?

A kdož máš uši k slyšení, prosím, slyš:
Srdce jsou živá, i když je nevidíš

Jen nespokojenost a věčný nevděk
Prý má přijít věk, co říká si člověk

Najdi lidi narozené, přezdívku...
Inzerát v seznamce měníš za dívku

Chrám z našich písmen pomalu se chvěje
A někteří víme, kam to vše spěje

Já hlavně děkuju tomu ´nahoře´
Že stvořil místo k vzájemné pokoře
~
♥♥♥


Kam dál