Dvanáct vládců Tě sleduje. Ha.

Dnes v noci se mi zdálo...

3. února 2018 v 19:24 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Dnes v noci se mi zdálo…

O konci světa, o bouři
Vichr s deštěm omývali naše stezky
A temnou oblohu křižovaly blesky
V dálce mohutné pohoří

Dnes v noci se mi zdálo…

Jak migrovali jsme světem
Dva diktátoři byli v čele planety
V paláci tmy ničili lidem životy
Nesměli vidět, že kvetem

A Tys tam byl…

Ve věku mračen a zloby
Svítils pro ně
Zářils pro mě
Všude tíseň

Dala jsem Ti svoji knihu
A Tys měl o ní
A Tys měl pro mě
Napsat píseň

S papírem a tužkou v ruce
Ležel jsi na posteli
A já se jen dívala
A tak jsem zjistila
Že Tě navždy miluju
.
 

Vzkaz pro čloVěky (Poděkování) ~

19. ledna 2018 v 23:54 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
(Světlo a tma...
Ve světě, co nikdy nebyl černobílý,
jaký to kýč
Takže na co spoléhat, na anděly?
Ti jsou už pryč)

***
Brzy se uzavře chrám našich písmen
Pokud ses nenašel, víš aspoň, kdo jsem?

Jestli jsi nenašel odpověď na to,
jak poznat diamant, jak poznat bláto

Když nerozeznáš hvězdy a letadlo
- a moc dobře vím, proč mě to napadlo

Má tedy smysl táhnout to závaží
Co přiznat si, že tě tu nic nedrží?

A kdož máš uši k slyšení, prosím, slyš:
Srdce jsou živá, i když je nevidíš

Jen nespokojenost a věčný nevděk
Prý má přijít věk, co říká si člověk

Najdi lidi narozené, přezdívku...
Inzerát v seznamce měníš za dívku

Chrám z našich písmen pomalu se chvěje
A někteří víme, kam to vše spěje

Já hlavně děkuju tomu ´nahoře´
Že stvořil místo k vzájemné pokoře
~
♥♥♥


Jedna z milionu

19. ledna 2018 v 23:53 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Byls můj osud, nosíš svět
Cloumáš se mnou tam a zpět
Bereš vše bez servítek
A já… jedna z desítek

Na tom mi nezáleží
S Tebou jsem jak v manéži
Když míjí Tě má cesta
A já… jedna ze sta

Sním, že už se nevracím
Propadám se matrací
Nedals pusu na líce
A já… jedna z tisíce

Proč je to tak, jak to je
Křičí dusno pokoje
Chci už pryč, někam domů
A já… jedna z milionu


"Miluji svět," mlčí bard.
A já… jedna z miliard
 


Pološero

19. ledna 2018 v 23:53 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Prosím Tebe, Afrodíté,
Neodhaluj, co je skryté
Tak pusť mě už a nech mě žít
Ať můžu v klidu odejít

Nevoď mě do pološera
Neudržím se jak včera
Přestaň vláčet břímě nocí
Z chrámu představ, snů a moci

Nevoď mě do pološera
Voda patří do jezera
Touhy v něm jsou potopené
Tajemství, buď nevyřčené
~

Slunovratová

23. prosince 2017 v 16:38 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Za emocemi je svět
Ukrytý už tisíce let

Ve hře světel a stínů
Lehce si přivlastníš vinu

Sám sobě budeš blíže
V těch místech, co mluví tiše

Pokud se máš trochu rád
Tak navštíví Tě slunovrat

Už jsme blízko, já to vím
Čím blíž světlu, tím větší stín
~

Pod ochranou šamana

4. prosince 2017 v 22:49 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Bílý lapač voní slaně
moře šumí u snídaně
klid tu je

Tam vidím se, už brzičko
mi slza štěstí za víčko
připluje

Nekonečné modré nitro
chopí se teď za kormidlo
Můžeš tempa počítat

Tam pod ochranou šamana
vlci vyjí až do rána
A my budem dlouho spát
~~~

Krása

6. listopadu 2017 v 17:34 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
V paprscích slunce
Tvoříme světy
Od paní duhy
Barevné květy

Až měsíc zhasne
Tu modrou krásu
Najdeme v tichu
Hlasy všech hlasů

Slyšíme vítr
Když stěny boří
Odkaz všech předků
V nás navždy hoří

Hrdě nasedám
Do sedel koní
Podkovy štěstí
Pro všechny zvoní

Odhalím tělo
Rozpustím vlasy
Naplním ráda
Oceán krásy

A kdo rád zpívá
Tančí či tvoří
Přidá pár kapek
Do světa moří

Slib

31. října 2017 v 16:29 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Až na dřeň našich tvrdých kostí
Zaháčkovaní v minulosti
Tam v podvědomí věční hosti
Dokud zla nebudeme prostí

A nyní opět, zas a znovu
Hledáme cestu, kudy domů
Z Atlantidy zpátky Lví bránou
Kazajkou z těl zdmi obehnanou

Jak ryby ve vesmírné síti
Hledáme smysl svého žití
Nevědomostí značně zbití
Unášení ve vlnobití

Ve slibu držet se za ruce
Do poslední chvíle nevzdát se
Najít se jak pár kapek v moři
A věž se ničí, věž se boří

Nabrečeli jsme oceány
Ty, co už byly přichystány
Jsme v bezpečí všech našich citů
Dokud tvoříme realitu
~

Cosi

28. října 2017 v 19:39 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Být.

člověkem dvou tváří.
Magdalena Máří.

Snít.

o bažinách smutku.
věčnost za minutku.

Tiše.

čekej na znamení.
i když tam nic není.

Schovej se za závoj

Nevěřím.

20. října 2017 v 13:29 | ~ KhaliaArt |  Výkřiky do tmy
Nevěřím na nekonečno.
Tečka.

Kam dál