Dvanáct vládců Tě sleduje. Ha.

Ach jaj

22. června 2015 v 16:04 | ~ KhaliaArt |  Výkřiky do světla
Hej, štíre, už vím kdo jsi, už Tě znám. Ale tohle nebude náplní tohoto psaní.

Povídej.

Cítíš to?

Co?

Ten tlukot srdce.

Lítá Ti jako splašené. Vím proč, ale pověz to.

Vím, že víš. A povím to. Je to takové.. hrozně zmatené, ale jasné. Klidné a smířené, ale divoké.

Chceš blíž k těm, kteří ti mají být vzdáleni. Už zase jdeš proti osudu?

Nejdu proti ničemu. A nesnáším, když takhle mluvíš. Jako bych měla najlajnovanou každou myšlenku. Přestaň.

Tak to není. Ach, jaj, dítě, co si jen s Tebou počnu? Jsi přelétavá jako motýl a dravá jako lvice.

Zakaž mi to.

Nezakážu.

Takže je to v Plánu.

Dostalas mě. Máš pravdu. Jen Tě zkouším.

Závidím Ti. Ty víš, jak to všechno dopadne.
Pověz, chci to vědět...

*vrtí hlavou*
Ale nelítej. Musíš teď zůstat tam, kde jsi. Zplašené srdce Ti pomáhá, ale nepřežeň to. Prosím.

Ty mě prosíš? Jenže jakákoliv prosba o svázání mé duše nikdy nefungovala. Ale nikdy jsi mě ještě o něco neprosil.
Takže je to důležité.

Řekni mi jedinou věc, která není důležitá...

Tohle snění.

*přikývne*
Pokračuj tedy. Budu Ti v patách.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama