Únor 2016

Obrana proti Noční můře

29. února 2016 v 16:08 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Na kříži gradujíc
nad hroby intuic
Seješ představy

Je tam sto tisíc
stříbrných holubic
v krvi bez hlavy

Foukáš prach do ulic
směješ se z plných plic
se smrtihlavy

***

Však nelekej se svých vizí
Rychle přišly, tak i zmizí
Netřeba se bát.

Dokud je smrtihlav v šachovém poli,
myšlenky a vize občas bolí,
ale musíš vstát...

Jak je pravda je milostivá,
tak je realita proměnlivá.
To jen smrtihlav
si chce hrát...

Bílý okřídlený lev

24. února 2016 v 9:00 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Byla tam...

fontána o mnoha patrech
mrazení v mých zádech

Ve vodě z ní se duha leskla
myšlenka na Ráj ve mně třeskla

a v tom třesku sundala jsem
smuteční helmu
Šla jsem za líbezným hlasem,
uviděla bílou šelmu

Toho lva svítivého s křídly boha
budu vždy toužit vidět znova.
Bratře, je to Tvá finální podoba?
Já jen, že se mi to nějak moc podobá.

Máš křídla jako bílý orel
Tvůj pohled mě chvíli bolel
ale byla to jen obroda
toho smutnýho maroda
ve mně...

Utekla?

23. února 2016 v 20:02 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Hej, Ty hřívnatý tvore,
Tvé srdíčko je slabé a choré.
Tak kam utíkáš?
Vždyt daleko nedoběhneš..
vidíš? Už se zajíkáš...

Neutíkej. Neutečeš.
Dokud starou kůži
nevyslečeš.

...

Utekl? Nevidím ho.
Nevidím se. Až přijde,

tak se spatřím znovu.
Až přestane utíkat

a má duše si prožije
to, co má.

Vadnu?

5. února 2016 v 17:14 | ~ KhaliaArt |  Výkřiky do tmy
Z boje oba vyšli jsme
za ruku se držíce
zjizvení.
Na smrt
znavení.

Jen aby ses u mě nadechl
vydechl
a zamiloval se do slunce
do inspirace
na obzoru

Vadnu...

Životní kuriozita

3. února 2016 v 1:38 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Jsem špinavej sníh
přidušenej smích

anděl nalomenej
v mramoru zahalenej

Jsi slovo, co tančí na mých rtech
myšlenka, jež doprovází vzdech

Ten vrací se mi jako ozvěna
jelikož byla Tebou
cloněna
...

Trpím si v tom srdečním kvádru
pocite, zkameň v samotným jádru

Ať nemusím tu skálu zoufale prosit
ať stane se jednou z mých
životních kuriozit
...

Tříštím se do výšek, šířek bytí
co se na Tvých křídlech třpytí

Přeju si, abys ty nápisy nesmazal
odejdi - to chci, abys mi přikázal
a šel zas o dům dál

páve ~