Březen 2016

Přišla jsem...

30. března 2016 v 13:31 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Přišla jsem...
na hřbetu jelena
z planety Orena

Přišla jsem...
jako lev s křídly legendární
jsem výživa planetární

Přišla jsem...
do víru posledního tance Země
obnovit bílích šelem plémě

Přišla jsem...
Pomoci těm, co pomoct chtějí,
smát se v nejhlubší beznaději

Přišla jsem...
dokázat, že láska vše přečká,
oponuj a křič a běsni
však za mě - tečka. ^^

~

Pověz, řekni

29. března 2016 v 11:47 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Pověz, řekni,
jak je to krásné
když je všechno
nadmíru jasné.

Pověz, řekni,
ten pocit, když víš,
že máš už vše,
o čem sníš.

Pověz, řekni,
jak jsi svěží,
když jsi v Proudu,
v nejvyšší věži. ~

Pověz, řekni,
jak chutná věčná Láska,
v náruči mužské Undiny
každá maska praská.

Pověz, řekni,
Lvice moje jediná,
jak nádherně bůh svítí,
když ostatní zhasíná. <3

Plynu, jdu dál, můj život je.. taneční bál

19. března 2016 v 22:59 | ~ KhaliaArt |  Výkřiky do světla
Plynu..
jdu dál..
Můj život je
taneční bál

Netancuji.
Jen se dívám
jak pro mě tančíš..
jdu dál..


Dívej se na mě
vstávám, jdu k Tobě..
Tančit.

Protože mě miluješ.

Kálí -
čirá a bezmezně milující krutost.
Mizíš v dáli..
Mizíš pro všechny, kteří Ti nestačí -
kteří Ti stačit nechtějí.
Na ty, co chtějí,
počkáš.

Protože je miluješ.

Úzkostliví

14. března 2016 v 21:45 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Úzkostlivě se vyhýbáme našim představám,
Neuteču pravdě, že si s ohněm zahrávám.

Úzkostlivě se vyhýbáme tomu, oč tu jde,
Až skončíme, jen bůh ví, co ze mně zbude.

Srdce jsi mi zavřel na tisíc západů,
a lev i páv a všichni svatí dali za pravdu.

Kudy chodíš, tudy ničíš všechny naděje,
a kupodivu, po tomhle všem už mi klidně je.

Smířeně se dívám, jak Ti život utíká,
jak na smrtelné posteli hledáš viníka.

Až zemřeš, tak paradoxně budeš brečet víc,
protože ze všeho, co teď máš, nezbude Ti nic.

A až Ti andělé - Tví příbuzní - přijdou ahoj dát,
pak polituješ všeho; toho, žes nebyl kamarád.

Láska jazykem duše

13. března 2016 v 14:34 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Nádhera duchovní..
ze sedmera úrovní...
Vrčí lev erbovní..

Ve dni Molocha
křičím jak macecha:
ani mitga´aga´at eleicha!

Lásko..
Matok, yakiri, ahuvi..
Má duše k Tobě promluví
Takto..

Jazykem králů
bohatsvím grálů.
Ani ohevet otkha!
Zkroť v sobě toho šotka!!!

Poznej mě, poznej,
jsem přece Mahlkah...
Co je ta odmlka?!
Jsi hroznej.

Ale....

Ata kol kakh khashuv li,
kam se poděly Tvoje sny?
At kol kakh yafa - to Ti předám -
proto Ti pokoj nedám..

když už jsme se protnuli...

Čas se mi krátí

10. března 2016 v 0:56 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Kolik toho mé tělo snese?
To řvoucí auto mě zas veze.

Chce napovědět všem kolemjdoucím
Těžko pomoci tichým tonoucím

Když o pomoc nezakřičí
bolest svou si střádají
někde v ...

***

Čas se mi krátí
stojí tu svatí
že prý "tak mladá!"
Vlezte mi na záda.

Já už se stejně několik let
Mám smyslů víc než pět
Nechápu těla, jen duše - jsem stará
Až odejdu, budu zas beztvará

Smrt není špatná,
pořád je to ona;
Přijde tiše, přijde hned,
je stejná teď i za sto let...

A já ji uvítám jako starou známou
obejmu ji, políbím se s tou dámou
Já se nebojím; kdo se bojí smrti
ten už dávno život škrtí

A kdo se bojí o mě
je tu nevědomě

Lví Seraf

7. března 2016 v 15:05 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Šest křídel
můj přítel

a hladí si duši

Šest sídel
z osidel
zná
a lesy mu sluší
~


Vzkaz od Ní

3. března 2016 v 22:32 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Až stane se ze mě hvězdný prach
Teprve pak můžete mít strach.

Až já tu jednou nebudu
Teprve pak budete mít ostudu.

Až zmizí poslední usměvavá tvář
Srdce kamenná, každý lhář.

Až u vstupu na Zem bude červenobílá páska,
pak budete vědět, že zmizela jsem já.

Vaše Láska

Modlitba za Maminku

2. března 2016 v 11:18 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Maminko moje, Ty jsi to nejcennější, co mám.
Snažila ses zabránit životním pohromám.
Ne vždy jsi mě uchránila, i když ses snažila,
Tolikrát jsi byla zoufalá, ale vždy ses modlila.

Doufala jsi v moje dobro, a to se teď vyplácí.
Tvá láska ke mně se po letech ke zdroji vrací.
Karta se obrací, a teď chci pomoct já Tobě.
Zasloužíš si také lásku v každé roční době.

Přeji Ti mír, přeji Ti klid, ať jsi navždy zdravá.
Přeji Ti to, co už dávno máš - moudrost a hrdost páva.
Jsi Žena, která se jen tak nevidí; jen vidím ty klučíky,
co jsou tak malí, že nesahají Ti ani po kotníky.

Jen jdi za tím, kým být máš, a buď ta Bohyně
krásná a šťastná, ušlechtilá mistryně,
vítězka nad egem, nad lidskou slabostí,
pak jistě Tě dokonalý muž pohostí.

Plně. Tak jako mě. Tak, jako jsi to mně předala.
Tak, jak jsi mé světlo v srdci hýčkala,
tak přesně já teď chci hýčkat Tebe.
Zasloužíš si od všech modré z nebe.

Jen věř si a sviť nám všem na cestu,
pak přijde někdo, kdo z Tebe udělá nevěstu.
Ale takovou, že se jí budeš cítit neustále,
jako královna si zasloužíš krále.