Dvanáct vládců Tě sleduje. Ha.

Říjen 2016

Za vše může místo, odkud přišli andělé

21. října 2016 v 19:28 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Bát se tiše, mlčky
o svůj každý den
Neví, co je svoboda
ten, kdo o ni nepřišel
***
Tak co nového v mém vězení?
Je tento okamžik poslední?
Ne, ten není tak zásadní
Dám tomu ještě tak pár dní

Třeba se zítra něco změní
Pěkných vyhlídek už moc není..
Malá dušička se ve mně vrtí
Čeká na svou postel smrti
***
Konec už zdá se blízko
Ač plazí se sem nesměle
A za vše může místo
odkud přišli andělé

Běž

21. října 2016 v 19:26 | ~ KhaliaArt
Když má duše s tou Tvou splyne
Moje srdce je pak jiné
Když tu nejsi, teskním tiše
Kámen viny tlačí v břiše

Snad ses jenom přepočítal
Nech mě tu a jdi pryč, jdi dál
Já jsem rozklad, smrt a síra
Konec smyslu všehomíra

Tělo mrtvé, duše v pekle
V okovech se zmítá vztekle
Bez naděje, bez iluzí
Skončíme si opět cizí

Nehleď prosím mezi řádky
Nedívej se na mě zpátky
Nech mě tu a jdi pryč, jdi dál
Snad ses jenom přepočítal

Jak existuje slunce

18. října 2016 v 16:04 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Tiché slzy
Kropí vyprahlou duši
A přec zde nic neporoste.

Bez semínka naděje
Nespatříme ani klíček
V půdě plné jedů
Strachem zažrané.

Jen tiché slzy.
Jediný pocit skutečnosti
V hlíně bez živin.

Nezdravé barvy.
V nářcích časů
Opouští nás i samota.

Jen tiché slzy.
Jen se nezbláznit.
Jen nezapomenout
Jak existuje slunce.

Andromeda

9. října 2016 v 13:49 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
*** *** *** ***
Uvolni okovy lichváře
Teď jsem zde, jsem ženou bez tváře
S Bohem budu uzavírat sňatky
Nést břímě svého Otce a Matky

V bílém rouchu před Týrem pokleknu
Místo vlka mu ruku useknu
Zdi jsou strženy, královna - oběť
Čeká na svoji poslední zpověď

Posílám vám pegasem vzdušný vzkaz
S mým zrozením padne poslední hráz
Roh v jeho čele, půlměsíc v boku
Chystám se bez křídel ke svému skoku

Láska a rovnost, muži a ženo,
Lidé poznají celé mé jméno
Nedělám rozdíly, nehledám cestu
Jsem čistota, jež má Bůh za nevěstu

Možná mě poníží, možná se ani neohřeji
V srdci však vím, že Bůh požehnal farizeji
A já na severním nebi požehnám všem
Z pout otroctví vás brzy vyvedu ven

K nebeským branám vás jednou doprovodím
Neboj se, celníku, já Tě osvobodím
Uvolním okovy lichváře
Teď jsem zde já, žena bez tváře

*** *** *** ***
~ ~ ~
Jen světlo, jen bílý háv
A liška již není páv,
Vlkomor už spoután není,
Přijde konec všeho dění
Vlkomor už není v právu,
Když přišla jsem v bílém hávu
~ ~ ~
** *** *** ***

Recept na štěstí

6. října 2016 v 14:00 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Podstatou mé radosti
Je žít v jednoduchosti

Přivoním k růži
pláču štěstím
Beze slov mluvím
jdu souhvězdím

Přesto srdce
láskou zpívá
Láskou k všemu
jsem teď živá

A přec možná
málo je vděk
Snad jen láskou
živ je člověk

Má duše pulzuje
jen slzou dojetí
A tohle přesně je
život v mém pojetí

Podstatou radosti do dalšího rána
Je něžná, prostá radost sama
~


~

Něco Skrytého

1. října 2016 v 23:22 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
~
Víš, Lásko, já miluji Tě
Splývat s Tebou chci v jednotě
Ach, ta vůně

Pohár Lásky z absolutna
Pijem spolu - a až do dna
V plné luně

Přijímám Tě, se vším všudy
Semínko už roste z půdy
S vodou z tůně

Z lásky poupě malokvěté
Roste v peří labutěte
V skrytém lůně
~