Dvanáct vládců Tě sleduje. Ha.

Květen 2017

Tobě

31. května 2017 v 12:35 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Tvoje srdce ve tmě září
Ty můj vlku ochranáři
Světlem v srdci vedeš dále
Jsem královnou, když mám krále

Tvá maličkost mě seznámí
S nebem posetým hvězdami
Už nemusím vydat za tři
Když Ti všechny hvězdy patří

Už nevycházím z údivu
Splnils mi sen být naživu
~

Harmonia Nectere Passus

25. května 2017 v 18:04 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
V šumu
Rozechvělých těl

Anděl
Dále vstoupit směl

Hrátky
S pavím peříčkem

Lechtá
Třpytka za víčkem

Hvězdy
Šimrají duši

Blízko
Až srdce buší

Tančím
Nemám střevíce

Nejsou
Žádné hranice

Tvořím
V zákrytu Tebe

Spolu
Budujem nebe

Jasné
Jako slunce zář

Když dva
Mají jednu tvář

Nevím
Čí je to dech

Možná
Že je nás všech
~

Divožena

23. května 2017 v 23:39 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Plíží se tu divá žena
Bůhvíproč je obnažená
Ráno vyšla slunce vítat
Možná jen nemá co skrývat

Úsměv na rtech, nohy bosé
Koupe něžné tělo v rose
S vlasy kamsi pod kolena
Čeká zde na džentlmena

Kdo zahořel k ní plamenem
Je jejím levým ramenem
Učinil z ní svoji paní
A před ní se k zemi sklání

S mečem a křídly, vědomý
Hloubavé ticho prolomí
Ví, že každou svou poklonou
Sklání se jen sám před sebou

Po rtech stéká slza blaha
Divá žena stále nahá
Kdo ví, ten se na nic neptá
Ona jemu v touze šeptá:

Vás nikdy nebudu mít dosti
Jste obrazem nejvyšší ctnosti
Bez jakékoliv pochybnosti
Vaše Nejvyšší Zvlčelosti
~

Tvůj poslední cyklus (Vnímám)

19. května 2017 v 13:23 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Kamkoliv koukám
Barvy se snoubí
Ve slunečních paprscích

Vítám Tě, broučku
Anděli strážný
Už slyším ten známý smích

Každý Tvůj pocit
Zachytím v srdci
Jsme zde a Tvůj je svět

V bezpečném kruhu
Z dvou šťastných srdcí
Jsi Ty náš vznešený střed

Už dávno chápeš
Krédem je láska
V tom našem svatém triu

Jak jen je vzácné
Jak jen je krásné
Už to, že prostě žiju
~ ♥ ~

Probuzení do snu

18. května 2017 v 8:27 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Po snech zůstává
Jak v ústech pachuť
Vzpomínka napříč životy

Kdo jsem já byla
A kdo jsi byl Ty
Jenom v blátě šlápoty

Cítím tu hloubku
Pouto, co mrazí
Patříš do našich kruhů

Ve snu jsme plakali
Byli jsme v objetí
Jak dva stejného druhu

Stál jsi před lidmi
A abys moh' mluvit
Měls zavázané oči

Vyprávěls o slunci
O cestě vzhůru
Že vše se kolem něj točí

Vložila jsem Ti
Do teplých rukou
Knihu, co prošla náš věk

Jen's mi ji půjčil
Patří však Tobě
Už cítím jenom vděk

Teď Ti ji vracím
A až budeš vidět
Uvidíš, že ji poznáš

Chci tím pouze říct
Že klíč k problému
Nosíš v tom, co už znáš…

...
...

O nás

17. května 2017 v 13:44 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Chvilka cesty časem
Znát otisky duší
Co předkové vědí
Dnes pár z nás jen tuší

Po spirále vzhůru
Kde nebyl nikdo dřív
Přesto jdem zpět domů
Předat dál svůj vliv

Zpátky do říše snů
Vracíme se rádi
Nejvíc mluví tiší
Nejstarší jsou mladí

Až poslední píseň
Anděl odzpívá
Čas ztratí svůj smysl
Když se překrývá

Končí cesta časem
Předkové už tuší
Někteří z nás vědí
Znají otisk duší
~

Vůně konvalinek

15. května 2017 v 10:24 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Na mém těle třpytí se
Slané krůpěje blaha,
Ležím ve Tvém objetí
Tělem i duchem nahá

Vůně nočního vzduchu
Konvalinek, našich těl
Ticho... Jen anděl křídly
Kdesi ve tmě zasvištěl

Vidím vlákna spojení
Jsou jich asi tisíce
Není já a není Ty
Už nevnímám hranice

Pozvala jsem se k Tobě
Na náš vesmírný tanec
Orgasmus s Tebou nemá
Počátek ani konec
~

Mlčeti zlato

14. května 2017 v 14:04 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
V noci na svět padá tíseň
V hloubi tůně luna skví se
V slzách se k ní dívka sklání
Nečekala na pozvání

Snad tu díru v srdci zcelí
Lidé krásní, šťastní, smělí
Dřív, než z té krvavé hoře
Napláče dívenka moře

Vidím mračna na té tváři
Lítost těch, co slovíčkaří
Neví, co se za slovy skrývá
Smůla těm, co čas jim splývá

Být tak v tichu s Tebou doma
Být tak radši nevědomá
Jen tak plynout, chápat slova
Kéž bych zrodila se znova
.

Mars

12. května 2017 v 11:14 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Zástupy slepých vedeš mi do klína
Když vodu chladně přiléváš do vína
Slož zbraně, Ty, kdož odcházíš z rána
Bez boha netřeba válečné drama

V slzách se vždy boří lehce
Jsem zajatcem toho, kdo mě nechce
Zajatče, vyčkej na milost
Která část Tebe nemá dost?

Kdo z vojska utíká bez boje?
Řekni mi, jak se jmenuje
Beru zbraně, stříhám vlasy
Mluvím se zrcadlem krásy:

"Řekni, kdo mi to přistál v náručí
Chci milovat ty, co zajatce nemučí"

Přes Pandæmonium

5. května 2017 v 13:33 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Než se vše rozpadne
Než mě to ochromí
Až téměř ke Zdroji
Posílám vědomí

Jasně mi hlavou zní
Ten pokřik válečný
Přesto chci pravdu říct
Náš svět je falešný

Duše se roztříští
Po stopách bolesti
Běží a hledá Tě
Po sítích věčnosti

Vesmírem putuje
Všude zuří válka
Nezastavuje, nemůže
K Patet je to dálka

Mířím výš; Archanděl
Caelum přemostí
Vyhnu se úderům
Pekelných mocností

Vysoko nad zemí
Kam hvězdy nevidí
Kde není duálnost
Daleko od lidí

Daleko od všeho
Kde tma je vědomá
Kde světlo dobře ví
Nic není pohroma

Tam Patet na trůně
Klidná a jistá
Čeká zde na Tebe
Na svého Krista
~

Všechno je v pořádku

3. května 2017 v 13:59 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Na horské dráze
Ze žabích blan
Láska je fráze
Život je plán

Směr asi nemáte
Žijete poskrovnu
Zítra vám dodáme
Ledovou královnu

Ta jen tak nepřijde
S holí a tarotem
Když si to přejete
Stane se robotem

Volá jen po lásce
Chce dělat radost
Obětovala vše
Jaká to drzost

Zbytečné myšlenky
Chová se divoce
Hlavně jí zakažte
Všechny ty emoce

Každý má pouze
Tu svoji hromádku
Chcete být souzen
Všechno je v pořádku
.

Ten nejkrásnější dar

2. května 2017 v 9:44 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Extáze
Blaženost
v každém slunci v těle

Nevím nic
a vím vše
Duše rozechvělé..

Špičky prstů
dotýkáš se
každého mého Bytí

Lítáme
jak dvě ryby
kdesi mimo síti

Nečekej
Nehledej
Já a Ty jsme vším

Rozumím
co vidím
když se probudím

Teď se mágům
nedaří
Jsme celistvá nádhera

Rozděl a panuj
Rozděl a panuj
Divide et impera

..jen zní v dáli
jako ozvěna
úsměvů
~