Otevřená, roztříštěná

28. září 2018 v 22:39 | ~ KhaliaArt |  Poetický klid
Lámej mi srdce bezbřehé
Zas a znova, prosím, nepřestaň
Aby bylo zas vědomé
A abych cítila, že ho mám

Chybíš, a ten pocit právě
Plíží se krokem ladných dam
Chci se učit vidět ve tmě
A proto světla zhasínám

Už nechci tu schovávanou
Když boží prst namířil si k nám
Skrývat se za metaforou
Proto, prosím, lámat nepřestaň

Mezi srdcem a hlavou - zvěst -
Bílá vlajka mává na počest

A jen mě hypnotizuje

A-

Mimo tělo mě napadlo:
Je to jednosměrné zrcadlo

A skřípou zuby i kosti
Když stojím v bezpečné vzdálenosti
...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama